Změna imunitního systému během roku

Během celého roku se střídají teploty, které velice ovlivňují nejen naší náladu, ale i sexuální život, obranyschopnost organismu a také metabolismus. V chladnějším období jsou lidé více nemocní, protože roční období ovlivňuje funkci genů. Odhalili to vědci z University of Cambridge.

DNA více než 16 000 lidí z celého světa zkoumal mezinárodní tým vědců, aby prověřili 22 822 genů. Výsledkem je, že 23% lidí je závislých na probíhajícím ročním období. Imunitní systém je ovlivněn u 5 136 genů. Tím, že bylo zjištěno, že některé geny jsou aktivnější v létě a jiné zas v zimě mohlo by to pomoci k vysvětlení, proč některá závažná onemocnění vznikají v zimě a jiná v létě, apod.

TIP: posilujte svou imunitu během celého roku s doplňky stravy na podporu imunity

V zimě je více infarktů

Výzkum vedl John Todd z University of Cambridge. Tento genetik tvrdí, že ,, Některá chronická onemocnění jsou velmi sezónní. Jde například o kardiovaskulární onemocnění, cukrovku, roztroušenou sklerózu či artritidu.“

Ve výzkumu bylo odhaleno, že v chladnějších měsících jsou aktivnější ty geny, které způsobují záněty, což znamená, že nám organismus hlásí poškození tkáně mikroorganismu, nebo vlivem fyzickým i chemickým. I přes to, že zánět pomáhá bojovat proti infekci, je základem pro mnoho vážnějších onemocnění. Díky zánětům může docházet ke kornatění tepen, a tím se zvyšuje riziko infarktu.

Při výzkumu bylo také zjištěno, že světlo ovlivňuje geny. Když světla přibývá, zvyšuje se funkce genů a naopak, když světla ubývá, funkce genů se snižuje. Vliv na spouštění funkce genů má i změna teploty.

Záleží na tom, kde žijeme

V celém světě má na změnu imunitního systému vliv roční období. Na severní polokouli je vliv přesně obrácene, než na jižní polokouli, což znamená, že v Evropě jsou od prosince do února aktivnější geny než v Austrálii, kde jsou aktivnější od června do srpna.

Na zvýšenou funkci genů platí jiný vzorec v oblasti kolem rovníku, kde vládnou vysoké teploty. Tam je tato funkce zvýšená hlavně v období dešťů od června do října a je tedy vyšší riziko malárie. Na Islandu, kde je téměř celoročně tuhá zima, výkyvy teplot se vyskytovali jen zřídka.

Pozůstatek z historie

Profesor Todd se domnívá, že na metabolismus má vliv i přežitek z dob prehistorických. Tvrdí, že: ,, Sezonost zánětů pomáhala prehistorickým lidem v boji proti infekcím. Podobně tomu bylo u genů souvisejících s metabolismem, což v chladných měsících, kdy nebyl dostatek potravy, zvyšovalo šanci na přežití.“

Zvířatům sezonost prospívá. Bylo to vysledováno u myší, které prý mají podobnou funkci genů. Modernímu člověku to však moc neprospívá, protože žije v úplně jiných podmínkách, než lidé dříve, a hlavně žije poměrně déle.

Díky výzkumu bylo zjištěno, že se těchto poznatků dá dobře využít v lékařství. Profesor Todd také doplňuje, že: ,, Léčba by měla být přizpůsobena právě probíhajícímu ročnímu období “, proto by se lékaři měli zaměřit hlavně na ty druhy očkování, které jsou v chladných měsících lépe připraveny chránit imunitní systém.