V souvislosti se schválením daně pro banky a jejím fungováním s nejasným otazníkem jsme psali o tom, že Česká republika má zatím výjimku. Zda je to dobře ještě uvidíme. Představili jsme vám švédský model funkčnosti i pojem Tobinova daň, která je možnou alternativou švédského modelu, tedy daně z velikosti cizích zdrojů. Po představení mechanismu fungování Tobinovi daně se podíváme i na její slabiny a nefunkčnost. Zneužitá myšlenka Tobinovi daně na takzvaný rozvoj zemí třetího světa, humanitární projekty a neziskové organizace stávající se černou dírou vhodnou k tunelování zapadla vedle systému volně plovoucích kurzů. Před svou smrtí James Tobin své ideje daně z transakcí odvolal a málo kdo to ví.

Tobinova daň jako nepovedená myšlenka

V současné době si nelze nevšimnout, jak celá Evropa velmi těžce zápasí s viditelným zamrznutím mezibankovního trhu. Celá uměle vyvolaná krize eura ale očividně není vůbec krizí eura ve smyslu měnové jednotky. Pokud jde o kurz eura, tak ten sice poklesl, ale v konečném důsledku to málokomu vadí. Evropskému exportnímu průmysl to nijak neškodí a vesele funguje dál. Ona skutečná krize se objevuje a dřímá v obrovských objemových masách nekonečných úvěrů uskutečněných v evropských bankách. To totiž vedlo právě k zamrznutí dalších mezibankovních obchodů. Protože jsou Evropské banky přetíženy obrovskými úvěry, nikomu se do obchodování nechce. Dále je nutné zdůraznit i fakt, že doposud nezjištěné procento z těchto úvěrů se do budoucna jasně ukáže být obrovsky delikventním a problematickým. Nestabilní systém bankovního sektoru tak nahrává nebankovním půjčkám a nebankovním společnostem, tedy alespoň pokud se má jednat o ověřené nebankovní půjčky.

Zavedení bankovní daně jak trest

Zavedení bankovní daně v tuto chvíli je zavádějící. Lze trestat dítě ledovou sprchou za neopatrné nastydnutí? Kanaďané přináší skutečné řešení. Na rozdíl od Evropy a USA se obešli bez jakékoliv finanční krize. Jejich recept na úspěch naprosto jednoduchý. Kanada totiž dodržuje stále stejnou a neměnnou regulaci již od 30. let. Základem je přísné oddělení komerčního a investičního bankovnictví. Navíc také Kanada přísně dbá na nevznikání těžkopádných bankovních oligopolů. Co se nám ale nebude líbit, ta Kanada také dovoluje bankám účtovat klientům i na jejich příjmy poměrně vysoké klientské poplatky. Asi jde o nepopulární fakt, ale záchrana bank hrazená z peněz daňových poplatníků je s mnohem menší popularitou. Na tom se asi shodneme. Evropskou bankovní daň přece nakonec zaplatí daňový poplatník, kdo taky jiný.