Kostra je pevná soustava, která je složena přibližně z 206 kostí. Tato soustava dává základ tvaru těla. Je to velice silná a pevná stavba, která chrání nejdůležitější tělesné orgány jako srdce, plíce, mozek a hřbetní míchu.

Kostra je také základnou pro pohyb. Kosti spolupracují s ostatními částmi pohybového systému, tedy s klouby a více než 400 svaly. Toto ,,souznění´´ nám umožňuje provádět spousty různých pohybů.

Kostra má i další důležité funkce. Kostní dřeň, která je uložena uvnitř kosti, vytváří krevní buňky: červené krvinky, bílé krvinky a krevní destičky. V kostech se také dále shromažďují a ukládají zásoby různých výživných látek, především vápníku, které jsou důležité pro vývoj a funkci těla.

Složení kosti

Kost se skládá ze 3 základních částí.

1, Okostnice (periost)

– tato vazivová tkáň obsahuje množství krevních cév, jimiž je kost vyživována. Okostnice pokrývá celý povrch kosti s výjimkou částí, kde chrupavku pokrývá kloubní plocha.

2, Hutná kost (Compacta)

– v této vrstvě jsou obsaženy Haversovy kanálky, jimiž vedou nervy a krevní cévy. Dále jsou zde obsaženy lakuny, což jsou malé dutinky v kosti obsahující osteofyty, kostní buňky, které ukládají či vyplavují vápník. Tato hutná kost slouží také jako ochranná vrstva kosti houbovité (spongioza), která tvoří na konci kosti oporu proti působení síly.

3, Houbovitá kost (spongioza)

– houbovitá kost obsahuje dřeňovou tkáň a kostní morek. Dřeňová tkáň tvoří červené krvinky, bílé krvinky a krevní destičky. V kostním morku se zase ukládá tuk, který je zásobárnou energie při snížení zásob tělesného tuku.