Měl jsem sousedku, starší dáma, pojmenoval jsem si ji paní Lvová, neboť jméno Frühauflová jsem si prostě nemohll zapamatovat. To je ale jen půl pravdy. Druhá půlka tkvěla v jejím zahušťování vlasů. Neboť jí najednou velmi nápadně prořídly vlasy.Samozřejmě vím, že ženy jsou na to výrazně citlivější než muži, kteří v „nejhorším“ mohou říct, že plešatost ukazuje na vyšší sexuální výkonnost. Upřímně řečeno, netuším, zda je tomu skutečně tak, ale traduje se to.

Paní Lvovou jsem potkával několikrát týdně. Jejich ustupujících vlasů jsem si všímal, ale přičítal jsem to jejímu věku. „Kdo ví, jak budu vypadat já, až budu v jejím věku.“ To bylo asi tak vše, co bych po několik let dokázal k jejímu ustupujícímu vlasovému porostu poznamenat. Pak jsem jí nějaký čas neviděl; možná odjela ona, možná jsem na nějaký čas odcestoval já, nebo se to sešla obojí najednou. Faktem je, že když jsem ji pak spatřil, myslel jsem, že má novou paruku, která ji fakt sekne. Stejný odstín vlasů a místo drobných vznikajících lysinek, které předtím na sebe nepříjemně začaly upozorňovat, byly normální vlasy.

Pak mi to docvaklo. Paní Lvová má normální vlasy. Ne paruku, ne příčesek. Prostě si zahustila vlasy. Tedy abych byl spravedlivý a fakticky správný, nechala si je zahustit. Vím, že jde o vzdělanou dámu, která se na zázračné vodičky, mastičky a projasňování čaker nenechá nachytat. Zřejmě do toho šla a podstoupila zákrok, o kterém jsem sice věděl, že existuje a najednou jsem viděl výsledný efekt. Myslím, že by vás napadlo totéž co mě. V tom musí být chlap! A co myslíte? Byl!

Samozřejmě netuším, proč se dali dohromady, zdali ho okouzlila intelektem, znalostmi nebo přeskočila okamžitá jiskra. Vždyť se říká, že když vzplane stará stodola, tak to je pan požár. Ale ono je to ve skutečnosti úplně jedno. Prostě se i ve svém věku (nebudu říkat kolik, to by bylo hrubé a negentlemanské) rozhodla, že investuje do krásy, do sebevědomí. Prostě a jednoduše do sebe. A já si myslím, že dobře udělala. Žijeme jen jednou a pokud můžeme cokoli na svém životě vylepšit, proč ne. Nemám na mysli botoxové injekce do obličeje, skarifikaci nebo implantáty do hlavy, aby člověk vypadal jako ďáblík s malými růžky. Ale zahuštění vlasů mi přijde v pohodě.

Je neuvěřitelné, co vlasy a nová láska s člověkem udělají. Paní Lvová celá rozkvetla. Zatímco předtím se snažila nosit šátek, chodila mírně shrbená, a vypadala trochu jako klubající se čarodějnice, tak teď se nese hrdě a skoro bych řekl, že si v duchu prozpěvuje. Přeji jí to. Nebudu tvrdit, že její štěstí je i moje štěstí, nebyla by to pravda. Ale vždycky je lepší na schodem potkávat usměvavou dámu, než zachmuřenou babiznu.

Můžeme si říct, že je to maličkost a rozhodně na vlasech svět nestojí. Jenže je dobré si uvědomit, že na nich nestojí náš svět. Nás vlasatých. Kdo ví, jak „nenápadné“ narážky musela paní Lvová tu a ta poslouchat, kolik pohledů úkosem zaznamenala. Trochu se bojím a vlastně se za to i stydím, že některé mohly být i od mne. Byl jsem opravdu zvědavý, jak se bude příběh dál vyvíjet. Nastěhuje se k ní někdo, budu tedy mít nového souseda. Pak jsem ho uviděl, mohutného chlapa s vousy jako Rumcajs a hlavou jako zpěvák Hála. Tedy holou jako koleno. Ryze teoreticky by mohl mít pro dávný handicap paní Lvové pochopení, ale nebylo to potřeba.

Zahustit se dá kde co, od atmosféry v místnosti až po polévku. Zatímco teenageři klidně o čemkoli netradičním řeknou, že „je to hustý“, o zahušťování vlasů se kupodivu moc nemluví. Přestože jde dnes už o relativně běžný zákrok. Paní Lvová by mohla povídat.