Atmosféra – plynný obal země, jež je naprosto nezbytný pro vznik života. Nás a naší Zemi doslova chrání. Před čím? Především před škodlivými složkami slunečního záření, před kosmickým zářením, před dopadem pevných částic a těles z kosmu. Atmosféra také mírní extrémní teploty tím, že omezuje dopad slunečního svitu. Vyzařováním v noci naopak omezuje ochlazování. Jednoduše zázrak, co říkáte?

Atmosféra je směsicí plynů a vodní páry. Rozděluje se na několik částí – troposféru, stratosféru, mezosféru, termosféru a exosféru.

Troposféra

Troposféra zasahuje do 20km nad povrch Země. Najdeme v ní prakticky všechnu atmosférickou vodu a probíhá v ní většina povětrnostních dějů neboli počasí. Její stav proto velmi ovlivňuje náš každodenní život. Teplota troposféry s výškou klesá o přibližně 0,65°C/100m. V polárních oblastech ji na obloze můžeme vlivem zemské rotace pozorovat jako zploštělou.

Stratosféra

Druhá vrstva v pořadí Stratosféra, zasahuje od 20 do 50 km nad povrch Země. Tato část atmosféry je prakticky zcela bez vzdušné vlhkosti a má nižší hustotu. Dochází zde k ochlazení o -3°C. To je způsobeno absorpcí UV záření. Nachází se zde tolik důležitý atmosférický ozón.

Mezosféra

Dosahuje až do výšky 85 km. V této vrstvě teploty klesají až k závratným -85°C. Látky se zde kvůli slunečnímu záření nacházejí v excitovaném stavu. To je fyzikální jev, při kterém dochází, k přenesu energetických hladin do vyšších poloh než je normální stav – stav s vyšším obsahem energie než stav základní.

Termosféra

Nejvyšší vrstva, jež dosahuje výšky až 600 km. Zde teplota dosahuje díky slunečnímu záření závratných výšin – kolem 1700°C. To je vcelku neznámý fakt. Vzhledem k na minimální hustotu okolního prostředí je tepelný účinek ve vztahu k dalším tělesům minimální.