Větrné a solární elektrárny jsou v České republice příčinou nejednotných názorů na obnovitelné zdroje energie. Kromě historických důvodů to má na svědomí také nesouhlas se zásahem do krajiny. Je takový přístup odůvodněný? A jak situaci řeší jinde ve světě?

Větrné elektrárny v ČR: strach z hluku a neefektivity

S větrnou elektrárnou si Češi kromě narušení rázu krajiny spojují také hluk nebo rušení kvality televizního signálu. Navíc ačkoliv je likvidace doslouživších elektráren podmíněná zákonem, někteří lidé mají obavy, že vrtule zůstane na místě i potom, co doslouží. Snahy o vybudování nových turbín proto často naráží na protesty lokálních politiků i obyvatel. A výrobě elektrické energie pomocí větru není podle odpůrců příliš nakloněná ani samotná síla živlu v České republice.

Nejvíce větrných elektráren se u nás postavilo po roce 2002, kdy se zvedla výkupní cena větrem vyrobené elektřiny. Největší a nejvýkonnější větrná farma u nás se nachází na Chomutovsku – elektrárnu Kryštofovy Hamry tvoří 21 turbín o celkovém výkonu 42 MW. Za rok vyrobí přes 100 milionů kWh a dokáže zásobovat asi 30 000 domácností.

Ve světě pomáhá pobřežní vítr

V zemích Evropské unie bychom největší počet větrných elektráren našli u našich západních sousedů. Německo pokryje více než 50 000 MW energie elektřinou vyrobenou větrem, je to v průměru 7 % celkové spotřeby, v některých spolkových zemích dokonce téměř 40 %.

Velkým hráčem na poli větrné energie se postupně stává také Norsko. Od roku 2018 by největším větrným farmám na světě v Číně nebo USA měla začít konkurovat norská Fosen Vind, která se s předpokládaným nominálním výkonem 1 000 MW stane tou vůbec nejvýkonnější v Evropě.

V některých evropských přímořských zemích se dnes využívá silného větru při pobřeží. Pobřežní větrné farmy jsou obvyklé hlavně ve Velké Británii, Dánsku nebo v zemích Beneluxu.

Solární boom a pošramocená pověst fotovoltaiky u nás

Pověst solárních elektráren výrazně utrpěla v období solárního boomu kolem roku 2010. Špatné nastavení systému a nerentabilní výkupní ceny za elektřinu tehdy způsobily překotnou výstavbu solárních parků a následné zdražení elektrické energie pro odběratele. Výstavba nových fotovoltaických elektráren od té doby stagnuje a drží se na celkovém instalovaném výkonu asi 2 000 MW.

Podobně jako v případě větru není dodávka sluneční energie zajištěna celoročně. Počet slunečných hodin v České republice je přibližně 1 500 a největší intenzitu má slunce mezi dubnem a zářím. Přesto dokáže největší zařízení u nás, fotovoltaická elektrárna Ralsko Ra 1, zásobit elektřinou asi 10 000 domácností.

Ani solární elektrárny nejsou mezi místními příliš populární. V případě solárních elektráren v Ralsku v době jejich vzniku obyvatelé se stavbou nesouhlasili, zásah do krajiny byl na jejich vkus příliš velký.

Sluneční elektrárny ve světě: pouště a ostrovy

Ve světě se s otázkou zasazení do životního prostředí vypořádávají různě. V USA roste velké množství obrovských fotovoltaických elektráren na vyprahlých kalifornských pláních, solární parky v  Kalifornii patří k největším na světě.

Jinde řeší problém s umístěním plovoucí solární elektrárny. Na prvním takovém projektu spolupracovalo Švýcarsko se Saúdskou Arábií a největší solární ostrovní park vypustili letos v květnu na umělé jezero Číňané.

Domácí využití alternativních zdrojů energie

Čistý zdroj elektřiny si můžete vybudovat také doma. Vyrobenou energií lze zásobit vlastní chytrou domácnost nebo ji prodávat distributorovi. Výslednou cenu za kWh energie navíc zvyšuje státem dotovaný program Zelený bonus. Jaké jsou možnosti vlastního využití větrné a sluneční energie?

Malá větrná elektrárna

Pořízení domácí větrné elektrárny se vyplatí lidem v Krušných horách nebo na Jesenicku. Pokud mají možnost ji vhodně umístit na větrnou pláň, mohou prodat elektřinu za více než 6 000 Kč ročně.

Solární panely na střechu

Cena solárního panelu, který ročně vyrobí 140 kWh elektrické energie, je asi 7 000 Kč. Výkupní cena elektřiny včetně Zeleného bonusu pak může být až kolem 12 000 Kč ročně.